close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
jste tu..? hlasujte

Červen 2008

narození hříběte

5. června 2008 v 13:47 | já |  Porod
Očekáváme narození hříběte
Každý chovatel s velkým napětím očekává den porodu své klisny. Určit termín ohřebení klisny není vůbec jednoduché. Nezbytné je pečlivé sledování zvířete a vyvážená výživa. Teoreticky si termín porodu stanovíme od data připuštění připočtením 333 dnů. Tedy termín porodu by měl být za 11 měsíců od data posledního připuštění nebo inseminace. Protože se však doba březosti pohybuje v rozmezí 310 - 355 dnů, je třeba se na porod připravit již před tímto termínem. Důležitá je příprava boxu pro ohřebení. Porodní box - místo by měl mít minimálně plochu 12 m , aby měla klisna dostatek prostoru pro lehání a vstávání. Před tím, než klisnu do boxu přivedeme, měli bychom box mechanicky očistit, omýt a poté vystříkat nebo natřít desinfekčním roztokem proti bakteriím a plísním ( Chloramin, Virkon aj.) Pro porod si potom připravíme následující předměty: kbelík se studenou a teplou vodou, dezinfekční mýdlo, ručníky, porodní provázky, alkoholový roztok jodu pro dezinfekci pupku, parafinový olej pro případný nálev k usnadnění odchodu střevní smolky hříběte, nůžky, sterilní motouz k eventuálnímu podvázání pupku a svázání plodových obalů, napájecí láhev se zamraženým mlezivem. Krmné komponenty pro zhotovení matche , který podáme klisně k podpoře laktace po porodu.
Krmení klisen:
Od devátého měsíce březosti klisny vykazují nárůst nutričních požadavků. Ačkoliv jsou klisny své nutriční požadavky schopny pokrýt pastvou, nejsou schopny pokrýt požadavky ostatních živin. To co klisna nedostane v krmné dávce, nemůže se dostat ke hříběti. Podle této zásady musí být klisna před a po porodu krmena. V posledním stádiu březosti a v době laktace mají klisny nejvyšší požadavky ze všech kategorií koní. Krmnou dávku je potřeba doplnit nejlépe doplňkovou směsí pro vysokobřezí klisny s obsahem asi 25 % NL k vyrovnání potřeb živin. V době laktace se produkce mléka pohybuje okolo 3 % živé hmotnosti a 2 % v poslední fázi laktace. Přísun doplňkové směsi s vysokým obsahem minerálních látek a hlavně vitaminu A a E podpoří výstavbu sliznice dělohy, složení a kvalitu mleziva a tím zabezpečíme dostatečnou ochranu hříběte před infekcí po porodu.
Porod a ošetření po porodu:
Jak jsem již uvedl, přesnou dobu (čas) porodu je u klisen velmi těžko stanovit. Zvláště u prvniček (klisna rodící po prvé), kdy ještě neznáme individuální chování a průběh předporodní fáze, je to pro chovatele komplikované. Nejčastěji blížící se termín porodu určujeme podle stavu vemínka klisny. Mléčná žláza u klisen je mnohem menší ve srovnání s mléčnou žlázou krav. Vemeno je rozděleno na dvě poloviny, které jsou uloženy laterálně vedle sebe a jsou konického tvaru. Na každé straně vemínka se nachází struk, na jehož vrcholu ústí 2 - 3, zřídka 4 strukové kanálky, na rozdíl od skotu , kde je pouze jeden. Strukový kanálek ústí do mlékojemu, do kterého je mléko přiváděno mléčnými kanálky. Každá polovina vlastní mléčné žlázy je tedy oddělena. Kapacita vemínka klisny je stanovena na 2 litry. Klisna dosahuje největší produkce mléka 4 - 6 týdnů po porodu, kdy denní laktace dosahuje 12 - 17 l mléka.
Před porodem se vemínko rychle zvětšuje a blížící se doba porodu je charakterizována vytvářením tzv. "jantarové kapky" na hrotu struku. Charakter sekretu ze zkušebního odstřiku nám potom napoví na připravenost klisny k laktaci. Těsně před porodem se sekret ze sérově-čajového vzhledu mění na žluto - bílý, husté konzistence, charakteru vlastního mleziva (kolostra). Rychlé zvětšování vemínka před porodem je u klisen charakteristické a bývá někdy doprovázeno tvořením edému (otoku) táhnoucím se k pupku klisny. Ostatní projevy blížícího se porodu, jako je uvolnění pánevních vazů, výtok poševního hlenu je u klisen velmi málo výrazné. Bezprostřední nástup porodních bolestí je spíše charakterizován příznaky podobné kolice. Neklid , pocení, ulehání, vstávání, ohlížení se po dutině břišní je někdy provázeno vrzáním a skřípáním zubů. Bolesti se však mohou uklidnit a klisna může porodit třeba následný den. Vlastní průběh porodu a poporodní doba je popsána v článku: "Etologie klisen během porodu a puerperia" ve Fauně č. 21/2000.
Klisna je většinou po porodu vyčerpána a zájem o krmivo projevuje do 1. - 3. hodiny po porodu. Proto doporučuji podat krmnou dávkou v množství 2 - 3 kg, která je obohacena o 50 % energie nad záchovnou dávku. Osobně míchám směs složenou z 50 % mačkaného ovsa, 10 % pšeničných otrub, 10% sušeného mléka, 10 % vojtěškového úsušku, 7 % sojového extrahovaného šrotu, 7 % melasy , 2 % slunečnicového oleje, 2 % mačkané kukuřice, 1 % lněného semene a 1 % minerálně vit. doplňku.
Pokud je počasí příznivé a hříbě po porodu zdravé, může již 2. -3.den po porodu jít na první krátký pobyt s klisnou na pastvu. Pro rozvoj laktace je ideální pobyt klisny na pastvě, kde může přijmout denně až 12 kg zelené píce. Zde musíme však být opatrní při přechodu ze zimní krmné dávky a množství zeleného krmiva dávkovat časem tráveným na pastvě. Zelená píce je ideálním zdrojem karotinu, fosforu, vápníku, bílkovin a energie. V jarním pastevním období většinou chybí hořčík a vápník. Tyto a další prvky (NaCl, CA-- CO3 , Se,) je možné doplnit ve formě volně přístupného minerálního lizu. K prevenci eventuálních průjmů z čerstvé jarní píce, která je bohatá na energii a bílkovinu, ale chudá na vlákninu, doporučuji klisnu -y před odchodem na pastvu částečně zakrmit senem a slámou. Množství koncentrovaného krmiva se řídí na základě délky pobytu na pastvě a množství přijatého pastevního porostu a přírůstku na váze hříběte. Klisna by měla dostávat kompletní krmnou směs pro laktující v dávce 0,2 - 0,5 kg/100kg ž.hm. a den.
Je třeba si uvědomit, že klisna není schopna přijmout dostatečné množství energie z píce. Proto doplňkové krmné směsi by měly obsahovat asi 14 % NL. O množství přijatého krmiva a jeho nutriční hodnotě nám mnoho napoví sledování tělesné kondice a v závislosti na ní rozumně regulovat krmnou dávku. V příštím čísle se budeme zabývat přikrmováním a krmením hříbat, protože toto období je jedním z nejsložitějších a nejvíce ovlivňující budoucí fundament a zdravotní stav pohybového aparátu. MVDr. Jaroslav Dražan

rozhovor-Josef Váňa

5. června 2008 v 13:46 | nežeknu |  Slavní Jezdci
Svého syna ve Velké pardubické porazím
Rozhovor s pětinásobným vítězem VP - Josefem Váňou
Josef Váňa - fenomén dostihových drah, kterého znají všichni koňáci a nejen ti. Vysloužil si přezdívku Jovan a už od malička jezdil na všem, na čem se jezdit dalo - na kozách, na krávách, na koních a dokonce i na prasatech. Svůj první dostih jel 30. září 1979 na kobylce Kalině a první vítězství měl v kapse. V roce 1985 se poprvé dostal na dráhu slavné Velké pardubické s koněm Paramonem a skončil na úspěšném druhém místě. Od té doby ho můžeme vidět "létat" přes Taxis každý rok. A který kůň se každému vybaví, když se řekne Josef Váňa? Želeník! No jistě! Nikdo nemůže zapomenout na Velkou pardubickou v roce 1991, kdy spadl ze Železníka na Poplerově skoku, ale nevzdal to, nasedl zpět a vyhrál. Nevzdává se, nešetří se, bojuje. V roce 1994 přežil svou smrt. Na dostih v německém Iffezheimu u Baden-Badenu jistě nezapomene. V sedle Verona se připletl do kolize a odnesl si z toho těžký otřes mozku, mnohačetné zlomeniny a těžké zranění plic. Lékaři pochybovali, že přežije. Váňa to ale nevzdal a díky pevné vůli se uzdravil. Po návratu z nemocnice už druhý den seděl v sedle koně Matia Mou. Josef Váňa vystupuje v několika rolích - jezdec, chovatel a trenér. Vyhrál spoustu dostihů a hlavně se stále drží v pozici jediného žokeje, který vyhrál Velkou pardubickou pětkrát! Nedávno oslavil své 52. narozeniny. Jak to bude dále s jeho dostihovou kariérou?
Kde a kdy jste se prvně dostal ke koním?
Narodil jsem se na vesnici jménem Slopné na Valašsku. Kolem našich oken vedla silnice a po ní chodili koně zapřaženi v potahu. Tenkrát bylo úplně normální, že zemědělské práce vykonávali koně, takže tam jsem viděl koně prvně. Ale vy si určitě ptáte, kdy jsem viděl prvně jezdeckého koně. Toho jsem měl možnost vidět asi v pěti, šesti letech. Jeden z těch koní, kteří tahali vozy, byla polotěžká kříženka Furiosa s nějakým těžším chladnokrevníkem a na tom tenkrát náš živočichář JZD jezdil. To byl první jezdecký kůň, kterého jsem viděl.
V roce 1985 jste běžel poprvé Velkou pardubickou, a to s koněm Paramonem. Jak na to vzpomínáte? Jak už na svůj první "velký" dostih a na Paramona?
Paramon byl kůň polokrevný. Když jsem po dlouhé pauze, asi po dvacetisedmi letech zase začal jezdit na koních, tak to byl jeden z tříletých koníků v nově začínajícím jezdeckém oddíle ve Světlé Hoře, na kterého se poprvé položilo sedlo. V začátcích s ním byly problémy. Pracoval jsem v tu dobu na lyžařských vlecích, takže jsem přes zimu neměl čas ke koním chodit. Když jsem se potom někdy v únoru přišel zase podívat na koně, Paramon byl v takovém stádiu, že se na něj nedalo sednout a vyloženě si začal dělat z lidí kolem sebe srandu. Byl svým způsobem nezvládnutelný kůň. Pustil jsem se do něj a do jara jsem ho, i když kolikrát "stříkala krev" z něho i ze mě, přemluvil k tomu, že jsem na něm byl schopný normálně jezdit. Paramon byl můj takový první podnět k tomu, abych začal znovu uvažovat o svém ztraceném ideálu stát se dostihovým jezdcem a kvůli němu jsem si tenkrát udělal amatérský kurz a začal jezdit dostihy. Paramon běžel Velkou pardubickou až v sedmi nebo osmi letech, já už to dneska nevím přesně. V začátku jeho nezvladatelnost a nezkrotná chuť utíkat dopředu se postupem let zvládala čím dál tím víc a už v sedmi, osmi letech byl schopný se v dostihu nechat řídit. Už od malička byl perfektní skokan, tudíž měl předpoklady proto, aby Velkou pardubickou absolvoval. Já, i když jsem jel první Velkou pardubickou, "strašák Taxis" pro mě strašák nebyl, protože jsem Paramonovi věřil, že je tak dobrý kůň, že Taxis skočí jako každou jinou proutěnou překážku. I když byl polokrevný, v tu dobu byl schopný závodit s plnokrevníky. A to, že byl druhý ve Velké pardubické… Spousty koní popadalo a mělo problémy v průběhu dostihu. Z Paramona jsem spadl na Hadím příkopě. A kdybych tenkrát tak dlouho nepřemýšlel o tom, jestli mám znovu nasednout, protože díky startérovi Jiřími Šindlerovi, který byl předseda amatérského sdružení dostihových jezdců, a který na mě zařval "Přece nejseš sračka", tak jsem přes bolest v kříži, jsem na něj vyskočil a Velkou jsem dokončil druhý. Jsem přesvědčen o tom, že kdybych tak dlouho nepřemýšlel, jestli naskočit nebo nenaskočit, tak jsem tu Velkou pardubickou vyhrál na poprvé.
Jaký kůň vám během života přirostl nejvíce k srdci?
To je otázka dost ošemetná… Když jsem začal koně dělat znovu ve Světlé Hoře, tak jsem svým způsobem hodně promlouval do tréninku dostihových koní. Měl jsem takovou nějakou vizi, že trenér nebo člověk, který s koňmi dělá, by se neměl upnout na jednoho, aby jednomu nadržoval a druhému nenadržoval. Začal jsem se tedy zaobírat takovým profesionálním způsobem výcviku koní. Já nemohu říct, který kůň mi nejvíce přirostl k srdci. Samozřejmě Železník, s kterým jsem vyhrál 4x Velkou, se nabízí, že by to mohl být on, ale není to pravda. Já jsem ho neměl rád pro jeho aristokratickou povahu. On byl takový drzý a rozverný kůň. Spousty lidí si ochočil a dělal si s nimi co chtěl. Já jsem naopak na něj musel být přísný, abych z něho tu panovačnost dostal. Takže já vám na tuto otázku nemohu odpovědět, kterého koně mám nejraději. Já je mám rád všechny a beru je takovým profesionálním měřítkem, že ti nehodní zaslouží potrestat a hodní pochválit. Ale nedělám mezi nimi rozdíly, kterého mám raději a méně rád.
Vzpomínáte často na Železníka?
Mám manželku pocházející ze Světlé hory a kluk tam často jezdil na prázdniny. Když člověk do tohoto kraje zajel, tak první co bylo, šel se podívat na Železníka. Bylo to takové, že to patřilo k životu. I já, když jsem tam přišel, tak jsem se na něj hned šel podívat. Dneska už je to skoro rok, co nežije. Odešel ve velmi vysokém věku - v osmadvaceti letech, tak pomaličku odchází i z mysli. Jsou i jiní koně. Samozřejmě, když začnu vyprávět, tak na Železníka vždy dojde řeč, ale v podstatě, abych se přiznal, v poslední době se mé myšlenky k němu se moc často nevracejí.
Jaký máte názor na ženy v dostizích?
Dlouhá léta jsem tvrdil, že to není sport pro ženy. Ale co se týče překážkového sportu, tak tato myšlenka přetrvává i v dnešní době. I když jsou v historii ženy, které Velkou pardubickou ukončily, dokonce se v ní i umístily. Například Martina Růžičková, Lata Brandisová, Lucie Baluchová…takže výjimka potvrzuje pravidlo. Stejně si myslím, že je to opravdu těžký sport. Jsou tam velké možnosti úrazu. A paní, které mají už třeba rodiny by to asi dělat neměly. Ale je spousta šikovných holek, co jezdí roviny, u nás obzvlášť. Těm to celkem jde a mají dobrou váhu, tak proč ne. Když chlapi nejsou, tak holt ty koně někdo jezdit musí.
Utrpěl jste během své dostihové kariéry spoustu zranění. Které bylo opravdu nejhorší?
Těžko říct. Ale asi zřejmě v Baden-Badenu, jak jsem byl nějaký krátký čas v klinické smrti a dostávání se z tohoto průšvihu. Ale taky mě už v životě potkala mozková mrtvice a myslím si, že to byl taky dost velký problém.
Jestli se jednou střetnete ve VP se svým synem, budete se ho jako soupeře bát víc než ostatních?
To určitě ne, protože mu nedám lepšího koně než sobě. Jde o to, jestli budu ještě příští nebo ten další rok schopný Velkou absolvovat, i když si myslím, že ano. V dnešní době jezdím koně v práci jako by se nechumelilo. Každý den sedím na dvou, třech, čtyřech, někdy i pěti koních v rychlých nebo skokových pracích, takže pokud si udržím fyzickou kondici a kluk se během roku až dvou bude schopný na start Velké postavit, tak ho holt porazím a hotovo.
A budete se vůbec bát o něj jako takového?
Já se o něj nebojím. Od té doby, co jsem ho posadil do prvních proutěných překážek, i když si hned bohužel v prvním dostihu zlomil nohu, tak to beru úplně z jiného hlediska. Pokud by se bál, tak ať na to neleze. A proč bych se měl bát já…
Chybí vám jako soupeř Peter Gehm?
Já už jsem s Peterem moc nejezdil. Samozřejmě ve Velké pardubické jsme se v posledních třech, čtyřech ročnících potkali. V zahraničí jsem přestal jezdit, takže už jsem se s Peterem moc nepotkával. Když jsem chtěl do Německa, začal mě stopovat. Kolikrát jsme se tedy v dostizích potkávali - tam kde jsem byl já, tam byl on a opačně, takže jsme si dost zavazeli. Ale já jsem ho vždycky bral jako soupeře bez nějaké záludnosti a on se ke mně choval taky tak. Dneska mi v dostizích nechybí. Musím říct, že se mi v těch posledních dostizích tak nelíbil, protože začal všechny dostihy, ať to byl ten nebo ten kůň, jezdit zepředu a už o taktice moc nepřemýšlel. Měl jsem na to svůj názor, který nebudu dál rozvíjet. Já už mu koně přestal dávat.
Bylo vaším snem si zkusit Velkou národní v anglickém Liverpoolu?
No samozřejmě, že byl. Ale ten sen už odcválal. Například pan Chaloupka měl tu možnost ve Slušovicích sehnat sponzory a do té Anglie si zajet. Když jsem se tam dostal, tak to bylo za moje peníze a neměl jsem tenkrát koně ani možnosti. I když je pravda, že Železník Velkou liverpoolskou po mém vítězství měl běžet. Ale nedostal se na start kvůli veterinárním problémům. A tak to bylo. Dnes, když jsem ještě před třemi lety měl možnost, tak měl jsem koně, kteří by tu liverpoolskou mohli běžet. Měl jsem kvalifikované Decent Fellow a Sankt Moritz, jelikož běhali v Anglii asi dva nebo tři dostihy s handicapem, který je beze sporu nutný pro Velkou liverpoolskou, aby kůň nemusel nosit základní váhu 76 kg. Díky nemoci šílených krav, se jeden ročník Velké Liverpoolské neběžel a rok na to, když jsem tam už koně přihlášené měl, tak bylo přihlášeno přes 120 koní. Tenkrát jsem ale nemohl čekat na poslední tři dny jestli ano nebo ne, tak jsme to vzdali. Myslím si, že dnes v mém věku se už na tu liverpoolskou nedostanu, ale věřím tomu, že můj žokej Pepa Bartoš nebo můj syn tu možnost budou mít, a že mě o tom alespoň povypráví, jaké to je, když si Čech může sednout na dobrého koně ve Velké Liverpoolské.
Máte nyní ve stáji nějakou velkou naději, s kterou se rád pochlubíte v příští VP?
Myslím si, že Decent Fellow ještě neřekl své poslední slovo, i když mu je tento rok deset let. Ale jak jsme viděli, Maskul byl schopný vyhrát Velkou pardubickou ve 12 letech a dokonce Železník se mnou ve 13 letech, takže Maskul může udělat ještě dost dobrý výsledek v příští Velké. Věřím, že můj Retriever, který tento rok nemohl běžet VP, i když byl na startovní listině a to kvůli jeho poslednímu zranění v závěrečné přípravě, je podle mě ještě lepší než Decent Fellow. Vyrůstá nám tu také dobrá naděje, která se jmenuje Juventus. Sice nevyhrál ještě žádný velký dostih, ale byl druhý ve Waregemu v dosti zajímavé steeplechase a byl druhý v největším crossu, který se běhá v italském Meranu. Také byl druhý v ceně Labe, což je takový první krok pro dobrého koně vykročit do VP, jelikož už příští rok má sedm let, tak si myslím, že už dneska má natolik dobré skokové schopnosti, že tu VP může v příštím roce běžet. To znamená, že tam budu mít 3 dobré koně, kteří mohou promluvit do konečného pořadí VP. Samozřejmě pokud budou zdraví jak koně, tak lidé kolem nich. Těžko bych dnes některého z nich nadsazoval nad druhého, takže bych se bavil o trojici dobrých koní, kteří by tu VP příští rok mohli běžet.
Pomýšlíte na to, že se budete věnovat už jen trénování dostihových koní?
Já vám to řeknu takhle… Já nad tím přemýšlím každý rok, jestli to má cenu ještě si dělat jezdeckou licenci, ale já zkusím tu myšlenku s mým synem dotáhnout do konce. To znamená, že si ji budu muset dělat i příští rok. Pokud budu mít Retrievera, tak můžu jet VP s takovým koněm ještě dva, tři roky. Tedy za předpokladu, že kůň i já budeme zdraví, protože to je opravdu kůň, trenažér, na kterém by mohl jet VP i třeba například Ludva Rajman, který má 80let a sedí na koni každý den.

výtažky z knih - citáty

5. června 2008 v 13:43 | já |  citáty o koních
Citáty o koních, výtažky z knih
Když se Bohu zachtělo stvořit koně,
řekl jižnímu větru:
"Chci stvořit zvíře z tvé
podstaty." A vítr se zhmotnil.
Potom archanděl Gabriel... vzal
plnou náruč té hmoty a předložil ji
Bohu; ten z ní udělal hnědáka
a řekl: "Nazývám tě koněm.
Budeš pánem mezi ostatními
zvířaty!"
EMIR AVD EL-KADIR (1808-1883)
Z DOPISU FRANCOUZSKÉMU
GENERÁLU DAUMASOVI
________________________________________
Teď silné větry
od moře dují;
a slané vlny
je následují;
jak diví bílí
koně si hrají
a pak se s hřmotem
v tříšť rozpadají.
MATTHEW ARNOLD,
OPUŠTĚNÝ MERMAN, 1892
________________________________________
...leč divý byl
jak divá zvěř,
tak nezkrocen,
že uzd ni ostruh nezkusil...
LORD BYRON, MAZEPPA, 1819
________________________________________
Teď se má ke klisně, rzá,
touhou hoří,
ona mu odpovídá, chápajíc.
Vždy pyšná jako ženy,
teď se k oři
chová zas cize, nestrpí mu nic
ba odkopává jeho namlouvání,
kopyty vyhazujíc se mu brání.
WILLIAM SHAKESPEARE,
VENUŠE A ADONIS, 1593
________________________________________
pozná kdo v ponym
na zahradě
- a nemusí být právě slepý -
v ponym, co srst mu trávy koš a listí třepí,
co bolí ho už každý krok
co hřbet má prohnutý
a břicho jako žok,
hrdého kertaka
z mongolských širých stepí?
DOROTHY WELLESLEOVÁ
VÉDODKYNĚ Z WELLINGTONU,
KONĚ, asi 1930
________________________________________
... hle, tisíc bolných koní,
pln teď vzdoru jak shluk možských vln,
sem hřívavě se hnal...
LORD BYRON, MAZEPPA, 1819
________________________________________
Cikánské zlato necinká
a netřpytí se.
Zableskne se ve slunci
a zařehtá ve tmě.
CIKÁNSKÉ PŘÍSLOVÍ
Z GALWAY, IRSKO
________________________________________
Stará, slepá herka, ze které lezou kosti,
bezradná a všemi opuštěná,
stála tam, jak z pekla vyvržená...
ROBERT BROWINING, JAK MALÝ ROLAND
K ČERNÉ VĚŽI PŘIŠEL, 1855
________________________________________
Zdaž ty dáti můžeš koni sílu?
Ty-li ozdobíš šíji jeho řehtáním?
Zdali ty působíš, že skáče
jako kobylka?
Anobrž nádherné frkání
jeho strašlivé jest...
Anobrž řehce, kdykoli se
zatroubí, a zdaleka cítí boj,
hluk knížat a pokřivování.
STARÝ ZÁKON,
KNIHA JOBOVA 39
________________________________________
Takové ušlechtilé zvíře -
ale přoč řečnit,
kdyř cnosti koně jsou tak známé?
Je toho tolik co říci,
zmlkni však, když koně máš na prodej.
Žádné zvíře neudělalo tolik, co on,
aby pozvedlo spolešnost.
Jak by však společnost mohla
naň nasednout
(nebo sesednout), mé dítě, pokud by odešel?
OLIVER HELFORD, KŮŇ, 1906
________________________________________
Vojáci jsou
tou nejušlechtilejší
části lidstva
a jezdectvo
je nejušlechtilejší
částí vojska.
SIR PHILIP SIDNEY, 1595
________________________________________
"Já opravdu nevím, proč se
proboha o každém vozkovi
povídá
- a to i o ctěných a vážných -,
že mají na dlouhých cestách
v každém městě, kterým
projíždějí,
nějakou mladou ženskou..."
"To je takové řízení přírody,
taková lékárna,
jak říkávala vaše nebohá tchýně."
CHARLES DICKENS, KRONIKA
PICKWICKOVA KLUBU, 1837

citát

5. června 2008 v 12:26 | já |  citáty o koních
Jezdec, který není milován koněm, daleko nedojede. GRUZÍNSKÉ PŘÍSLOVÍ
Kůň bez jezdce je stále koněm. Ale jezdec bez koně ... STANISLAV JERZY LEC
Popírat, věřir a pochybovat znamená pro člověka to, co pro koně běh. BLAISE PASCAL
Kvůli jednomu hřebíku lze ztratit podkovu, kvůli jedné podkově lze ztratit koně. TURECKÉ PŘÍSLOVÍ
Kůň je nejupřímnější tvor na zemi - dělá-li něco špatně, je to pravděpodobně proto, že jste mu to poručili.
Nejtěžší věc, kterou lze na koni dělat, je nedělat absolutně nic.
Miluješ-li koně, je to doživotně. Je to nemoc, na kterou není žádný lék.
Pohled na svět je nejkrásnější, když prochází mezi ušima koně. ARABSKÉ PŘÍSLOVÍ
Nejtěžší dostih nevyhrávají nohy koně, nýbrž jeho srdce.
Když bůh stvořil koně,
řekl nádhernému zvířeti:
"Tobě rovného jsem neudělal.
Všechny poklady Světa leží mezi tvýma očima."
Hřebík drží podkovu, podkova koně, kůň člověka a člověk drží celý svět. ARABSKÉ PŘÍSLOVÍ
V jezdectví jde o partnerství.
Kůň vám půjčí svou sílu, rychlost a eleganci,které jsou vždycky větší než ty vaše.
Od vás za to dostane váš dozor, inteligenci a porozumění,
které jsou větší než ty jeho.
Dohromady můžete dosáhnout bohatství
kterého každý sám nikdy dosáhnout nemůžete...
Jeho hříva je jako řeky proud, oči jsou podobné žhavému popelu svítící v temnotě a jeho kopyta jsou rychlá jako světlo.
Bůh stvořil koně jako druha větru a společníka bouře.
Sklo se rozbije, vína je najednou málo, přátelé také selžou, ale kůň mě v jistém cvalu ponese po všech cestách.
Koně nám půjčují křídla, která postrádáme.
Jezdectví: dialog dvou těl a duší usilující a vznik dokonalé harmonie mezi nimi.
Dává nám všechno co má. Rychlost, vytrvalost, sílu. Ale plane v něm i jeho divoký duch. Byl jiskrou, která zažíhala dávné mýty. Byl chloubou králů i dobyvatelů. Byl oporou civilizace. Pod údery jeho kopyt se utvářely dějiny. Dodnes má v našich srdcích místo ona pyšná krása, která nese jméno kůň.
Žádná hodina není ztracená, pokud je strávená v sedle.
Teď silné větry od moře dují; a slané vlny je následují; jak dva diví bílí koně si hrají a pak se s hřmotem v tříšti rozpadají. MATTHEW ARNOLD
Varování všeobecného lékaře : koně jsou drazí návykoví a mohou narušit schopnost zdravě uvažovat.

Cval je lék na každé zlo.
Jsme všichni vespolek tak blízce příbuzní jako dostihový koně, ale nejsme tak pěkní na pohled.
Tygr může mít půvab a sílu, lev mocnost a rezervovaný majestát, ale naprostou krásu a ušlechtilost má jen kůň.
Poník je sen dětství. Kůň je poklad dospělosti.
KŮŃ.............Pohleďte - Šlechetnost bez domýšlivosti, přátelství bez závisti, krása bez marnosti. Ochotný sluha, a přesto nikdy otrok.

Jízdou na koni si půjčujeme svobodu.

vzpínající se koně

5. června 2008 v 12:14 | já |  fotogalerie

a další

3. června 2008 v 14:48 | já |  jak to dělají

uvidíš sám/a

3. června 2008 v 14:45 | já |  jak to dělají

jak to funguje..! :-¨D

3. června 2008 v 14:43 | já |  jak to dělají
Péče,ochočování
Do 2 hodin po narození hříbě vstane a jde se napít mleziva, které potřebuje pro odchod střevní smolky. Mlezivo klisna produkuje 3 - 5 dní po ohřebení a po tomto období se mléko upraví na stálou normu.
Do 24 hodin musíme hříbě naočkovat proti tetanu a ochromě.
Je-li pěkné počasí, můžeme čtvrtý nebo pátý den po narození pustit klisnu s hříbětem do výběhu, neboť pohyb na čerstvém vzduchu a sluneční paprsky mají příznivý vliv na látkový metabolismus, vývin kostry a svalstva a na činnost srdce a plic. Také v této době můžeme pomalu začít s ochočováním. Nejlépe je ochočovat ve stáji za přítomnosti klisny, aby hříbě bylo klidné a cítilo se v bezpečí. Navykáme ho na doteky a hlazení člověkem.

*Během svého růstu hříbě potřebuje dostatek odpočinku


Zhruba od 4. týdnů můžeme učit hříbě zvedat nohy, vyškrabovat kopýtka a mírně na ně klepat, čímž hříbě připravujeme na úpravu kopyt a podkování. Poprvé hříběti ošetříme kopyta po 3 měsících a potom následně každé 2 měsíce. Také ho učíme zvykat si na ohlávku a čištění.
Ve stáří třech nebo čtyř měsíců můžeme hříbě učit nastupovat do přepravního boxu. Samozřejmě také ve společnosti klisny.

Máme-li hřebečka, se kterým nepočítáme do chovu a chceme ho vykastrovat, pak je to dobré provést ještě před odstavem. Později je to sice také možné, ale čím starší hřebeček bude, tím bude samozřejmě kastrace obtížnější. Před kastrací musíme povést odčervení.
A stejně jako kastrování, také značení hříbat (což jsou výžehy) provádíme zhruba u půlročních hříbat.


Krmení hříbat
V prvních dnech hříbě saje až 30x za den. Po měsíci už asi jen 8x denně a poté se interval prodlužuje na 2 - 2,5 hod. Pokud je klisna v práci, musíme provádět krátké přestávky, aby se hříbě mohlo napít.
Asi za čtrnáct dní začne hříbě projevovat zájem o pevnou potravu (tj. seno, oves), ale mléko saje zhruba až do 4 měsíců.
Ve 3 týdnech začínáme hříbě přikrmovat kvalitním drceným ovsem (je lépe stravitelný), senem (nejlépe lučním, neboť je nejhodnotnější), podáváme mu rybí tuk na podporu vývoje kostry a můžeme mu dát i vařené lněné semínko a další. Jen kromě okopanin, kterými krmíme až po odstavu.
Mladým hřebečkům podáváme syrové vejce.

Dále pak přikrmujeme:
  • koncem 2. měsíce
  • 1 kg sena + 1 kg ovsa
  • ve 3 měsících
  • 2 kg sena + 1 kg ovsa
  • mezi 4. - 5. měsícem
  • 3 kg sena + 2 kg ovsa

Pastevní porost je hříbě schopno spásat spolu s matkou zhruba od 2. měsíců.


Odstav
*hříbata se odstavují mezi 4. - 6. měsícem
  • odstav musí proběhnout pozvolna, aby nebyl velkým stresem pro hříbě, ale ani pro matku. Hříbě na odstav připravujeme postupným oddělováním od matky, kdy klisnu odvádíme např. do výcviku a hříbě ponecháme v boxu, kam mu dáme dostatek potravy. Úplné odstavení by mělo nastat asi po čtyřech týdnech této přípravy. Zhruba po týdnu po odstavu můžeme hříbě pustit do výběhu, ale během této doby by nemělo matku slyšet ani vidět.
  • hříbata umísťujeme skupinově do volných stájí, které se ale nesmějí přeplňovat
  • plnokrevná hříbata nebo i ročci jsou ustájeni buď ve dvouboxech nebo v jednotlivých boxech v řadové stáji.
Její funkcí je vytvářet u obou pohlaví pohlavní buňky schopné rozmnožování, po jejichž spojení vznikne nový jedinec.
A teď už k jejímu složení.


SAMČÍ POHLAVNÍ ORGÁNY
Varlata (Testis)
  • jsou to párové žlázy vejčitého tvaru. Jsou uloženy v šourku a odděleny vazivovou přepážkou.
  • skládají se z několika stovek stočených kanálků, jejichž stěny jsou pokryty zárodečnými buňkami, kde vznikají pohlavní buňky - spermie (tvorbě spermií se říká SPERMIOGENEZE). Na hlavičce spermie je vrstva akrozom, která rozpouští obal samičího vajíčka.
  • varlata vylučují samčí pohlavní hormon TESTOSTERON, který ovlivňuje tvorbu druhotných pohlavních znaků.
  • z varlat jsou spermie odváděny semennými kanálky do nadvarlat.

    Popis vajíčka a spermie

    Nadvarlata
  • přiléhají k varlatům a spermie v nich dozrávají a získávají schopnost samostatného pohybu. Na spermii rozeznáváme hlavu, tělo a ocas (bičík).

    Chámovody
  • jsou to trubice, které vycházejí z nadvarlat tříselným kanálkem a ústí do močové roury.

    Přídatné pohlavní žlázy
  • jejich výměšky se mísí se spermiemi a tvoří sperma, obsahující výživné látky pro spermie a neutralizují kyselé prostředí v pochvě. Dodávají spermatu charakteristický pach.
  • jsou to semenné váčky, předstojná žláza (prostata) a Cowperovy žlázy
    Semenné váčky
    • vúsťují do močové roury společně s chámovody
    • sekret tvoří až 45% objemu ejakulátu
    • u hřebce jde až po spermatu (pro zajímavost - u býka je sekret vypuzován společně se spermatem
    Prostata
    • sekret prostaty jde současně se spermatem
    • u starých samců dochází ke zvápnění tkáně prostaty
    Cowperovy žlázy
    • sekret neutralizuje prostředí v močové trubici a pochvě
    • jde současně se spermatem (pozn. u kance až po spermatu)

    Pohlavní úd (Penis)
  • je to pářící orgán samců. Jeho základem je topořivé tělísko, jehož houbovitá skladba umožňuje městnání krve v jeho drobných komůrkách a tím dochází k jeho ztopoření. Je ukončen žaludem a zasunuje se do kožní duplikatuly (předkožky).
  • po ztopoření je zasunut do pochvy, čímž umožňuje zavedení spermatu do pohlavních orgánů samice.
  • penis tedy tvoří - topořivé tělísko pyje, topořivé tělísko močové trubice, žalud a předkožka.


    SAMIČÍ POHLAVNÍ ORGÁNY
    Vaječníky (Ovaria)
  • jsou to párové žlázy, uložené ve spodní části dutiny břišní po obou stranách dělohy, zavěšené závěsnými vazy.
  • ve vaječnících se tvoří a dozrávají pohlavní buňky - vajíčka (tomuto procesu se říká OVOGENEZE). Dále vaječníky vylučují hormon ESTRON, který vyvolává říji.
  • skládá se ze dvou vrstev a to vnější korové vrstvy a vnitřní dřeňové. V korové vrstvě vaječníku jsou váčky tzv. GRAAFOVY FOLIKULY, ve kterých dozrávají vajíčka. Graafův folikul roste, vyklene se na povrch vaječníku, v říji praskne, jeho mok se vylije a strhne sebou vajíčko do nálevky vejcovodu. Tento proces se nazývá OVULACE.
  • po ovulaci na místě prasklého Graafova folikulu vzniká žluté tělísko (CORPUS LUTEUM), které zaujímá až 50% vaječníku. Není-li vajíčko oplozeno, žluté tělísko zaniká. Došlo-li k oplození vajíčka, žluté tělísko přetrvává po celou dobu březosti a produkuje hormon PROGESTERON, který zabraňuje zrání dalších folikulů a tím pádem vzniku další říje, která by mohla narušit březost.

    Vejcovody (Oviductus)
  • jsou to párové, svalové, klikatě probíhající trubičky, které začínají u vaječníků rozšířenou nálevkou a na druhém konci ústí do děložních rohů.
  • během cesty vajíčka vejcovodem dochází k jeho oplození.

    Děloha (Uterus)
  • je to orgán, který vytváří vhodné prostředí k uhnízdění oplozeného vajíčka a jeho vývoji v zárodek a později plod.
  • skládá se z děložních rohů, děložního těla a děložního krčku. Středem děložního krčku prochází kanálek, který se otevírá jen v době říje a při porodu.
  • stěnu dělohy tvoří hladká svalovina, kterou zevnitř pokrývá sliznice a na povrchu pobřišnice.

    Pochva (Vagina)
  • je to zevní část samičích pohlavních orgánů a slouží k zavedení pohlavního údu při páření. Navazuje na děložní krček a přechází v poševní síň, která je z venku zakončena ochodem nbl. vulvou. Na přechodu pochvy v poševní předsíň je slizniční řasa, nebo-li panenská blána.
  • sliznici poševní předsíně a pochvy zvlhčují výměšky hlenových žlázek, umístěných v poševní předsíni.
  • vulva se skládá ze dvou stydkých pysků, v jejichž dolní spojce je poštěváček (CLITORIS). Na spodní části vyúsťuje močová roura.

jak to dělají

3. června 2008 v 14:41 | já |  jak to dělají


5 Angels

3. června 2008 v 14:17 | jáá |  písničky na přání...
Nevím co ti říct, štveš mě a co víc,
snad se mi i líbíš asi,
asi, asi přiznej si, že šanci on má.
Málo stačí znát, brzy potkáme se snad,
jenže on mě nevšímá si,
asi, asi vypadaj ti všechny vlasy.

Stojím tu jak sloup, on se na mě kouk,
nemám zdání co se děje
horko zima poleje mě.
Mám se pousmát nebo na cestu se dát,
nevím neznám ať se stane co se má stát.
Ref: Otvírám klíčem bránu do dalších snů.
N+DDN=VSL
Budím se k ránu dřív já nemůžu spát.
N+DDN=VSL

2. Chtěla bych ti říct, štveš mě a co víc (že se mi líbíš),
že se občas chováš hrozně
k holkám někdy fakt nemožně.
Vím, že nejsi zlej (nejsi, nejsi)
jenom potrhlej (to teda pořádně)
doufám, že to brzo bude lepší,
život co nejdřív bude zase hezčí.

Nechci tu jen stát (né, né, né),
říkat tisíckrát (o bejbe)
mám chuť s tebou jít jen tak
a blaznovství si prožívat.
Tys přišel ke mně blíž,
prej všechno dávno víš,
tak na co ještě čekáš holka
dej mi ruku cesta je dlouhá.

Ref: Otvírám klíčem bránu do dalších snů.
N+DDN=VSL
Budím se k ránu dřív já nemůžu spát.
N+DDN=VSL